Spolu s papežem Františkem považuji tuto encykliku především za sociální, nejen ekologickou. Základem jeho ekologie je vztah k Bohu a jeho dílu. Je důležité šetřit přírodu, ale ještě důležitější je láska k jejímu tvůrci, která motivuje správný vztah k lidem a přírodě. Jde o dlouhodobý úkol náboženské výchovy.

Na začátku Doby postní jsem vyzval věřící "Vysázejme na farní zahrady ovocné stromy. Vysaďme v diecézi tisíc stromů. Spojte své síly a pomozte si navzájem nejen s vysazováním, ale i s dalším pěstováním a jednou i sklízením a zpracováním. Společná práce pomáhá budovat živé společenství, sklizené plody vytvářejí příležitost k dobrým skutkům." Celkem se vysadilo téměř 1 500 stromů a stovky keřů, další výsadbu připravují. Zůstává ovšem velký úkol naučit lidi natrhat si místní ovoce místo kupování toho v supermarketech, které se mnohokrát převáželo.

Arcibiskupské lesy se snaží o ekologický přístup k pěstění lesa, věnují se i lesní pedagogice. Ze tří biskupských statků jsou dva ekologické.