Téma přírodních zahrad tady na Ekokonverzi ještě rozpracováno nemáme, ale o té naši přírodní zahradě už vám něco říct mohu. Pracujeme na ní já a Tomáš už přes 7 let.Na počátku bylo práškované pole, ježděné těžkou technikou, s umělou meliorací a bez remízků. Takto asi 50 let drancovaná půda s přirozenou nevýhodou vysoké hladiny podzemní vody a...
Den Země může být oslavou Planety, může být startem naši ekologické konverze, může motivovat ke konání dobrých eko-skutků, může být impulsem k naslouchání odborníkům a ekologickým iniciativám, ale může být také impulsem k naslouchání Zemi samotné. A právě k tomu posledně jmenovanému vyzýváme tento rok.
Moje ekologické reflexe Afriky čerpají ze zkušeností z Tanzanie (885 000 km2, 60 000 000 obyvatel, 64% žije na venkově). Nečekejte však chvalozpěv na chudé obyvatelé žijící v naprostém souladu s přírodou.
Když jsem byla dítě, myslela jsem si, že lidé mají k chlebu až skoro posvátnou úctu. Než babička nakrojila pecen, udělala na něj ze spod kříž. Postupem času mi bylo jasnější, že mnoho ostatních podobnou úctu ke chlebu nesdílí. To, že ho lidé zaměňují často za rohlíky, housky, kaiserky, veky, toustové chleby já sice nepochopím, ale je to otázka...
K sepsání této inspirace mě vlastně přivedla otázka mé švagrové: "Co si dáváme na chleba, aby to bylo bez obalu a vlastně bez odpadu (zero waste)?"
O tom, že se budeme v době krize chovat šetrněji jako jednotlivci i jako lidstvo jsem byla skálopevně přesvědčena až do chvíle, než můj zrak spatřil nadpis tohoto článku: Změňte pravidla na letištích, prosí dopravci. Musí létat i bez cestujících. To, že je lidstvo na ekonomice závislé není zlé, ale na tom, kde to hraničí s absurditou bychom do...