Blog

 

Den Země může být oslavou Planety, může být startem naši ekologické konverze, může motivovat ke konání dobrých eko-skutků, může být impulsem k naslouchání odborníkům a ekologickým iniciativám, ale může být také impulsem k naslouchání Zemi samotné. A právě k tomu posledně jmenovanému vyzýváme tento rok.

Moje ekologické reflexe Afriky čerpají ze zkušeností z Tanzanie (885 000 km2, 60 000 000 obyvatel, 64% žije na venkově). Nečekejte však chvalozpěv na chudé obyvatelé žijící v naprostém souladu s přírodou.

Když jsem byla dítě, myslela jsem si, že lidé mají k chlebu až skoro posvátnou úctu. Než babička nakrojila pecen, udělala na něj ze spod kříž. Postupem času mi bylo jasnější, že mnoho ostatních podobnou úctu ke chlebu nesdílí. To, že ho lidé zaměňují často za rohlíky, housky, kaiserky, veky, toustové chleby já sice nepochopím, ale je to otázka...

K sepsání této inspirace mě vlastně přivedla otázka mé švagrové: "Co si dáváme na chleba, aby to bylo bez obalu a vlastně bez odpadu (zero waste)?"