Dobrý život ve stínu konzumní společnosti

Autor knihy Tomáš Hajzler; nakladatelství PeopleComm s.r.o.; rok vydání 2021

Jak žít život v souladu se sebou samým, s ostatními lidmi a přírodou?

Odpověď se nám pokouší dát knížka s názvem Dobrý život ve stínu konzumní společnosti, jejíž autorem je Tomáš Hajzler. Ten je znám především z oblasti týkající se práce a budoucnosti podnikání, je spoluzakladatel organizace Slušná firma, ale také samotného nakladatelství PeopleComm, která recenzovanou knihu vydala.

Autor pojal knížku velmi komplexně. Nezabývá se pouze tématem environmentálním, ale také etickým, je to pohled na téma vzájemných vztahů, vzdělávání, zdraví a práce. Jako základ využívá vlastní zkušenosti z pobytu v Okinawě, která je považovaná za tzv. "modrou zónu" a jejímž popisem se autor zabývá v úvodu své knihy. Jedná se o oblasti, které se vyznačují dlouhověkostí místních obyvatel.

Kniha se pak v následujících kapitolách zabývá právě tématy, která jsou v modrých zónách považována za stěžejní a vedoucí ke spokojenému a dlouhému životu - rodina, vzdělávání, firma, společnost, planeta. To vše se snaží dát do kontrastu s životem "západního, konzumního" člověka. Nedílnou součástí jsou hlavně osobní zkušenosti samotného autora, díky kterým se rozhodl měnit život kolem sebe mnoha svými projekty a tato kniha je jedním z těchto počinů. Snaží se nejenom ukázat to špatné, zapomenuté, bezmyšlenkovité, paradoxní, neuvědomělé, co aktuálně žijeme ve svých životech, ale rovněž nezůstává jen u kritiky, ale také předkládá návody, jak věci vzít do svých rukou a začít měnit tak, abychom i my mohli žít dobrým životem. Většina poznatků vychází z osobních zkušeností autora.

Kniha je velmi komplexní a velmi podrobná. Život popisuje v celé jeho šíři. Snaží se otevírat oči, nahlížet témata z různých stran, pochopit souvislosti, motivovat ke změně.

Na druhé straně možná díky robustnosti je hůře čtivá. Informací je zde tolik, že se v nich čtenář může ztrácet. Kdo se obsáhlostí knihy nenechá odradit, získá zajímavé informace.

Z knihy (nebo z autora?) je také cítit jistá dávka deprese. Otázkou je, zda to byl záměr vedoucí k vyburcování čtenářů k akci. Život v Praze (kde autor se svou rodinou žije) může být skutečně daleko více konzumní (odtržený od vzájemnosti, sounáležitosti, kontaktu s přírodou, s komunitou apod.) a tedy zoufalý, než například život na vesnici v Bílých Karpatech. Každý do jisté míry podléháme konzumu a neduhům dnešní doby, přesto jsou zde stále značné rozdíly. Kniha se nedá paušalizovat na život všech.

Kdo má sklony mít depresi ze současného stavu světa a společnosti, pro ty bude knížka jen další příčinou k prohloubení skepse. Pro ostatní, kteří by rádi měnili to, co je v současném životě trápí a stále se drží naděje, může být knížka velmi zajímavou inspirací.

Autorka recenze: Pavla Popovičová