Plýtvání jídlem
25 kg ročně na 1 osobu, tj. 100 kg vyhozeného jídla na čtyřčlennou rodinu ročně. Zdá se vám, že to určitě není váš případ? I kdyby to byla ve vaší rodině jen polovina, má cenu s tím něco dělat.
Ve výpočtech nejsou zahrnuty přepočty plýtvání z různých odvětví (pěstovaní, zpracování, výroby potravin, z jídelen a restaurací, z jiných podniků). Kdybychom je zahrnuli, tak průměrný Evropan vyhodí 96-115 kg potravin ročně (Zdroj: Organizace pro výživu a zemědělství)
Zbytečně velký nákup
Velký nákup je někdy třeba, ale ne vždy!
Jak se vyhnout nakupování zbytečností
- napište si nákupní seznam nebo si alespoň vyfoťte lednici, uvidíte, kolik čeho máte.
- nechoďte na nákup hladoví
- nerozptylujte se produkty mimo seznam
- žádná sleva není zadarmo: nekupujte něco jen proto, že je to ve slevě. Pokud jste to neměli na lístku, prostě to teď nepotřebujete.
Zní to jako doporučení pro sklerotickou babičku, aby si pak vzpomněla, co to vlastně chtěla, ale není!
Když si napíšete, to co potřebujete, nekoupíte to na co jen aktuálně máte chuť nebo co vám padne do oka.
Slevy nejsou zadarmo
- pokud si koupíme ve slevě něco, co jsme neměli v plánu kupovat, vlastně ve výsledku utratíme víc peněz = slevou NEUŠETŘÍME
- také pozor na to, abyste ve slevě nekoupili toho tolik, že se vám to ve finále doma zkazí
Špatné skladování
Sem vložte podnadpis
First in first out
První dovnitř (lednice), první ven. Toto je zásada, kterou se řídí potravinové obchody, aby zamezily tomu, že se něco vzadu v lednici zkazí a musí se vyhodit. Znamená to, že to co má kratší dobu trvanlivosti jede víc dopředu, aby se prodalo dřív. Proč se tím neřídit také v naši domácnosti a neřadit si nakoupené věci podle data spotřeby? Ať je na očích to, co se kazí nejdříve.
Něco má rádo chlad, něco spíš teplo
Věděli jste. že banány nepatří do lednice? Vlastně všechno exotické ovoce déle vydrží v pokojové teplotě než v chladu lednice. Také rajčata raději dlí mimo ni. Přečtěte si více, nejen o skladovaní v chladu a teple, v Brožuře o skladování od iniciativy Zachraň jídlo.
Pletení si pojmů
a nedůvěra ve vlastní úsudek
Datum minimální trvanlivosti
- po uplynutí minimální spotřeby je potravina ZDRAVOTNĚ NEZÁVADNÁ a POŽIVATELNÁ
- může se měnit její jakost, ale nemusí - sami to jednoduše poznáte vlastním zrakem nebo chutí
- toto označení většinou nese většina suchých potravin (těstoviny, luštěniny, mouky, ...)
Datum spotřeby /Spotřebujte do
- Datum kdy výrobce garantuje zdravotní nezávadnost
- po tomto datu je potravina neprodejná
Pozn.: věřili byste tomu, že naše prababičky poznaly samy, jestli se jim tvaroh ve spíži zkazil, aniž by ji nějaká firma dala na to razítko?
Přebytky vaření
Vařme přesně na porce, ale když to nejde, přebytky zužitkujme
Uvařili jsme příliš moc brambor, zůstal nám 1 plátek masa, nesnědla se hrst těstovin nebo rýže, zbyly kousky různých sýrů nebo uzenin?
Žádné kvalitní jídlo by nemělo skončit v koši jen proto, že ho zbylo trochu víc.
Co můžeme:
- uspořádat "dojídací" večeři
- vzít si k obědu na druhý den (nevadí, že pro jednou bude mít každý něco jiného
udělat nové jídlo ze zbytků; výborně se k tomu hodí recepty na zapékané brambory, italskou frittatu, anglický pastýřský koláč (shephard pie), ale i domácí pizzu, topinky apod.
Nadkonzumace
jako forma plýtvání jídlem
Když se člověk přecpává, plýtvá vlastně zdroji. Je to opravdu dobře zakamuflované plýtvání, ale plýtvání to je. Už dávno v našich končinách platí, že nesaháme na jídlo často kvůli hladu, ale spíš kvůli chutě. Naše stravovací návyky leckdy hraničí s nestřídmostí téměř u každého z nás, třeba ne doma v běžné životní rutině, ale na oslavách určitě.
Průměrný Čech sní ročně přes 77 kg masa. Za posledních 50 let se produkce masa ze čtyřnásobila.
Musí být oslava nebo setkání s rodinou či přáteli přehlídkou jídla?
Nejíme některé jídlo zbytečně? Zamysleme se nad tím, co jíme a co nám to dává. Mrkněme na složení produktů. Zamysleme se nad přínosem "fast food" pro tělo.
Dumpster diving
O čem svědčí "Potápění do popelnic"?
Přestože si pod tímto představíme spíše bezdomovce dolujícího v odpadkovém koši, dumpster diving praktikují lidé ne z důvodu chudoby, ale z politického a ekologického přesvědčení.
Upozorňují na známý fakt, že to co se v ekonomicky vyspělých zemí vyplýtvá by nasytilo světový hladomor i kdyby byl trojnásobně vyšší.
Z popelnice do lednice to je název dokumentu, který popisuje smutný fakt, že v koši končí hromady kvalitního jídla, zatím co stále milióny lidí na světě hladoví.
Zajímavé odkazy
- Zachraň jídlo - vše o plýtvání jídlem, nápady, návody jak tomu zamezit
- Na ovoce - zapomenuté sady, stromy, kde ročně leží zbytečně plody ladem
- Potravinové banky - co dělají, aby jídlo nekončilo na skládce nebo ve spalovně
- Nesnězeno - jak zachránit jídlo před vyhození z restaurací
- Vratné misky nebo Rekrabička projekty, se kterými si snadno a ekologicky odnesete z restaurace to, co jste nezvládli sníst